26. 12.
2020

Zdravím vás, přátelé.
Ve středu vyšli do ulic znovu neuvěřitelní důchodci – tentokrát nečekaně a neplánovaně („jejich“ dnem je pondělí). V Minsku jich bylo něco přes 20, šli s bílo-červeno-bílými vlajkami a deštníky, tři byli zadrženi :-( Slyšela jsem rozhovor s jednou z nich – energická dáma okolo 60 let, která byla před týdnem zadržena, strávila noc ve vazbě, pak dostala pokutu. A v pondělí už byla znovu na ulici a ve středu znovu… Představte si, že oni – důchodci! – mají webové stránky a stránku FB, tam se organizují, a nejenom vycházejí do ulic, ale také posílají dopisy politických vězňům. Někteří z nich vyrábějí krásné pohlednice a ostatní organizují jejich podepisování a rozesílání.
 
Minule jsem vám psala, že posílám podklady pro psaní novoročních přání, ale zapomněla jsem je připojit. A nikdo jste si toho nevšiml :-( Posílám je teď ve víře, že snad aspoň někdo z vás nějaký pohled ještě pošle. Žlutě označený tam je text pro Eduarda Palčyse – blahopřání k narození dcery. Ostatní věty můžete libovolně kombinovat, sestavovat z nich, co chcete. Tady https://prisoners.spring96.org/ jsou nové stránky, věnované politickým vězňům, velmi dobře udělané, tam si můžete vybrat kohokoliv (třeba podle obrázku; je tam např. fůra studentů…) a napsat mu. Zmicer a Nasta Daškievičovi ve středu poslali 78 obálek s přáním a drobnými dárky. Zmicer k tomu napsal: „Já sám jsem byl politickým vězněm. Dnes je takových v Bělorusku 160. Takový rozsah represí je tak nepředstavitelný, až skoro ruce klesají v zoufalství. Ale včera mi rodina Maksima Znaka (to je uvězněný právník) řekla, že první, co Maksim v cele dostal, byl můj dopis s Biblí – přesně to, co tolik potřeboval v tomto těžkém čase. A mě to tak nadchlo, že musím dál povzbuzovat politické vězně dopisy ze svobody.“ Dopisy posílali v rámci akce na podporu vězňů a jejich rodin, zatím na to vybrali asi polovinu potřebných peněz, zhruba 13 000 Kč zatím Daškievičovi za zásilky zaplatili ze svého! (bohužel opravdu není teď možnost poslat jim peníze; peněžní zásilky ze zahraničí se tam prostě kradou)
 
V neděli navštívil Lukašenka posel z Vatikánu a Luka na to zareagoval velkorysým gestem: v úterý prohlásil, že návratu arcibiskupa Kandrusieviče, kterého před 4 měsíci odmítli vpustit do Běloruska, nestojí nic v cestě. Jeho návrat se očekává během čtvrtka, večer už by měl sloužit dvě mše. Tadeuš Kandrusievič se stal skutečným hrdinou, když začal kázat proti násilí a bezzákonnosti, vyzýval k pokání, novým volbám apod. „Za trest“ ho nepustili zpět z Polska, kde byl na služební cestě. Režim tím ale ničeho nedosáhl, jeho štafetu ihned převzali další stateční kněží a biskupové.
 
Návrat arcibiskupa ale neznamená konec tlaku na katolíky. Běloruská televize každoročně vysílala 25. prosince vánoční poselství katolického biskupa a mši z některého řkc kostela. Letos poprvé od vyhlášení nezávislé Běloruské republiky nebude katolické poselství, ale s poselstvím vystoupí pravoslavný patriarcha Benjamin. No a 24. 12. budou soudit dva katolické kněze.
 
Paní Cichanouská byla na další státní návštěvě – tentokrát ve Španělsku. V neděli štáb Cichanouské vydal výzvu k Bělorusům, aby si přes svátky dali pauzu od pouličních pochodů, odpočinuli si, oslavili Vánoce a Nový rok (v Bělorusku se slaví katolické Vánoce 25. prosince a pravoslavné 7. ledna). Sama jsem zvědavá, zda je občané poslechnou (důchodci se tak zatím netváří). A ani si netroufám říct, zda je to dobře nebo ne. Je pravda, že část lidí je unavená a potřebují si odpočinout. Také ale je pravda, že dokud chodí lidé ven, dotud nemohou odpočívat ani „černí“ – a těch je mnohonásobně méně než demonstrujících a jsou unavení ještě více.
 
V příloze posílám fotky z vězení v Žodzina – můžete si lépe představit, jak to vypadá, když do cely nacpou dva až třikrát více lidí, než na kolik je dimenzovaná…
 
Stručné, ale za to pravidelné zprávy doprovozené videi můžete sledovat u Martina Charváta zde https://www.facebook.com/martin.konektorcharvat.
 
Přeji vám všem krásné Vánoce. Až se budete radovat uprostřed svých rodin, budete sledovat rozzářené oči svých dětí, líbat své partnery a děkovat Pánu, že dal svého Syna…, vzpomeňte i na ty skoro dvě stovky Bělorusů, kteří budou daleko od svých partnerů a dětí. Nezapomínejte na ně ani v dobách hojnosti, kterou díky Bohu máme. Modlete se za ně a pište jim!
Pavel Mareš

Pavel Mareš