Milí přátelé,

dnes je víc důležitých témat, ale musím začít tím, které mě osobně pálí nejvíc. Ve středu v 9.30 našeho času začíná soud s mým drahým přítelem Pavlem Sieviaryncem. Soud bude uzavřený, nikdo tam nebude moci být. Přesto se tam chystá „celá Sieviaryncovic rodina“, to je určitě Volha i s Francyškem a maminka Tacciana, zřejmě i tatínek Kastus a možná i jeho dvě sestry. Určitě tam pojede i řada Pavlových přátel. Volha podala stížnost na uzavřený režim soudu (důvodem je, že prý kauza obsahuje nějaké tajné informace). Před 10 lety, když Pavla a jiné soudili, byly ze soudů nahrávky, byl toho plný internet, člověk mohl vše sledovat skoro, jako by tam byl. Pavlovo poslední slovo u soudu před vynesením rozsudku mě tehdy „dostalo“. Přišel tam s Biblí a místo nějaké své obhajoby kázal Boží slovo a vyzval soudce a prokurátora k pokání. Totéž ostatně tehdy udělal i Zmicer Daškievič. A Nasta – tehdy Palažanka, dnes Daškievič – u soudu řekla, že miluje toho, koho oni nazývají zločincem. Všichni (i ti, které nejmenuji) byli velmi stateční a jejich slova povzbuzovala a dávala naději všem na svobodě, ačkoliv jim dávali vysoké tresty. Právě tehdy mě Pavel S. prostě nadchnul, takže jsem mu pak napsala a tím začalo naše hluboké, upřímné přátelství. Letos nic takového není. K soudům skoro nikoho nepouštějí, často se soudy dělají přes Skype a skoro žádné informace se ven nedostávají. Co se dozvíme z tohoto soudu, to je ve hvězdách. Pavlovi hrozí od 3 do 6 let… Prosím, modlete se za ně. Za Volhu…, vůbec jí není dobře. Pavel je teď na novém místě v cele, kde ostatní neustále kouří… Spolu s Pavlem budou soudit ještě 6 dalších lidí.

 

Pavel ale pracuje i z cely a přes Volhu poslal „poselství Bělorusům“. Volha ho nahrála, kdybyste si ho chtěli poslechnout, je zde https://www.facebook.com/vola.sieviaryniec/posts/3739334762843643 Vlastně to tam je i v psané formě, tak si to můžete hodit do googlu… Je to o tom, že Bůh začal v Bělorusku své dílo; a že porod nového Běloruska je tak dlouhý proto, že národ ještě není dostatečně připraven. Vyzývá Bělorusy, aby se nevzdávali. A říká, že můžeme plynule mluvit rusky, anglicky nebo třeba čínsky, ale jestli nebudou Bělorusové v Bělorusku mluvit bělorusky, může Bělorusko zaniknout.

 

V úterý ráno se stala divná věc. Začal hořet kostel Nanebevzetí Panny Marie v Budslavi. Budslav je nejznámější a nejdůležitější běloruské poutní místo (asi jako náš Velehrad?). Každoročně se tam koná festival spojený s poutí, scházejí se tam desetitisíce lidí, mnozí z nich přicházejí pěšky ze všech koutů Běloruska. Ale nebylo by to Bělorusko, kdyby na takové katolické akci chyběli věřící jiných vyznání. Už víte, že běloruští řkc kněží jsou „zajímavé osoby“. Budslavské bohoslužby a veškerý tamní program se odehrávají v běloruštině a kromě katolíků se jich účastní i stovky protestantů, protože to je prostě krásný a důstojný svátek víry a běloruské kultury. Sám kostel ze 17. stol. je národní kulturní památkou. Jeho součástí je obraz „Matky Boží Budslavské“, který v roce 1597 daroval minskému vévodovi Janovi Pacovi papež Kliment VIII. a v r. 1613 jej dostal řád bernardinů, kteří měli v Budslavi od 1504 poustevnu. Kamenný kostel na místě poustevny stojí od roku 1643. Obraz je zvláštní tím, že se na něm Maria usmívá. Požáru si všimli místní obyvatelé brzy ráno. Na místě zasahovalo kolem třiceti vozů požární techniky, nemohli sehnat potřebně vysoké žebříky, vezli je tam z velkých vzdáleností; hasili skoro 6 hodin. Díky velkému nasazení hasičů shořela „jen“ střecha. Vzácný obraz se podařilo včas vynést, neutrpěly ani varhany a cenný oltář. Přesto jsou škody ohromné. Řkc biskupové ihned založili konto na obnovu kostela a vyzvali věřící, aby přispěli. Věří, že do sbírky přispěje „celé Bělorusko“. Odpoledne se u vyhořelého chrámu sešli lidé k první modlitbě, mnozí přijeli i ze vzdálených měst.

 

Kněz Vjačeslau Barok, jeden z těch hrdinů, kteří se nebojí mluvit z kazatelny pravdu, ještě dopoledne napsal: „V zemi, kde se toleruje zásada ‚někdy není třeba dodržovat zákony‘ (citát Lukašenka), je justiční systém, jeden ze základů pokojného života společnosti, jednoduše předurčen k tomu, aby shořel modrým plamenem. Zachrání Bůh Bělorusko? Uhasí Bělorusové oheň násilí a bezpráví? Bože, dopustil jsi požár ve svém domě, v hlavní svatyni katolíků v Bělorusku v Budslavi, protože my jsme dovolili požár v zemi, v jehož ohni hoří pravda a spravedlnost?“

 

Kdysi jsem vám posílala odkaz na stránku, ze které je možno poslat on-line dopis běloruským politickým vězňům (https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSdvLjwcR7dLwEUlmegGLYERDZLYe3_WDdjtXQ-5HVYM6Js_Ig/viewform). Nevýhodou pro vás je, že je tam vše jen v běloruštině. Nyní se ale objevila podobná možnost přímo v češtině! Můžete si tam sice vybrat jen ze 4 lidí, ale jinak je to nesmírně jednoduché. Mimochodem dva z těch čtyř znám – s paní Sluckou jsem se setkala, mluvila a nějakou dobu si pak dopisovala v r. 2011; Mikola Dziadok byl politickým vězněm před 10 lety a teď znovu; před časem byl v Praze. Prosím, využijte této možnosti a napište všem čtyřem – jednodušší už to doopravdy být nemůže a jestli to dobře chápu, ani vás to nebude nic stát! https://vlastovky-svobody.cz/?fbclid=IwAR1bVCEvuHf3wmbOtoauHbyyHsFfHtQ1tGaNUll2EDMQxlAnl5MeAFyW64k

 

Víc se mi sem nevejde. Pokusím se napsat brzy další dopis, aby informace, co se nevešly, moc nezastaraly.