Píšu tento článek den poté, co vláda oznámila, jakými opatřeními chce snížit obrovský schodek státního rozpočtu. Jak se dalo čekat, ihned se ozvala celá řada lidí i institucí, kteří jsou nespokojeni. Vláda to schytává zleva i zprava.

Několikrát jsem v poslední době slyšel, že tato vláda je ze všech polistopadových vlád nejhorší. Je mi z toho smutno, ale nepřekvapuje mě to. Podobně jsem slyšel zase trochu jiné lidi mluvit o vládě předchozí, stejně jako o vládě, která byla u moci v době celosvětové krize v roce 2008. Je to takový evergreen – Češi prostě mají vždycky tu nejhorší vládu.

Od sametové revoluce se nám přitom dařilo lépe a lépe. Jistě, někdy to bylo jeden krok kupředu dva kroky zpátky, ale po relativně krátké době jsme se vrátili k růstu. Životní úroveň stoupala a lékařská péče se stále zlepšovala. Výrazně se zvýšil věk dožití. Těžko od lidí očekávat vděčnost; já bych byl spokojen, kdybych se setkával alespoň s uznáním.

Problémem je, že jsme si zvykli žít nad poměry. Vzpomínám si, jak před pár lety přidala vláda důchodcům mimořádně pět tisíc. Byl jsem zrovna na procházce a poslouchal jsem zprávy přes sluchátka. Ihned mě napadlo: Tomuto „daru“ neodpovídá žádné zvýšení produktivity práce. Co lidé dostanou tímto „darem“, to zanedlouho vrátí v inflaci.

To ještě nikdo netušil, co napáchá covid a co nastane po ruském útoku na Ukrajinu.

Dnes patrně již nikdo nepopírá, že schodek státního rozpočtu je obrovský problém. Tato vláda něco vymyslela, a jak se dalo očekávat, ihned se stala předmětem další kritiky. Já si přitom myslím, že opatření, která zvolila, jsou téměř geniální. Ne v jednotlivostech, nýbrž v tom, že se snaží dopad nepříjemných změn rozložit na různé vrstvy obyvatelstva. Pohorší si důchodci. Pohorší si OSVČ. Pohorší si rodiny s dětmi. Pohorší si státní zaměstnanci. Pohorší si zemědělci. Pohorší si studenti.

Každý jednotlivý krok vlády lze kritizovat a lze barvitě líčit, jak moc té které skupině obyvatelstva uškodí. Já bych ale od inteligentních a přemýšlivějších lidí očekával, že přijdou s nějakým alternativním návrhem. Dobrá, vláda navrhuje a uskuteční toto. Nesouhlasíte… a navrhujete tedy co?

Mám rád přímočarost a uvítal bych, kdyby premiér Fiala předstoupil před národ a prohlásil: „Omlouvám se, nebylo správné, že jsem zásadně odmítal zvýšení daní. Teď vidím, že to bez zvýšení daní nepůjde.“ Pro mne by to byla známka síly, nikoli slabosti. Nicméně média by si na něm smlsla. Těžko očekávat, že se k něčemu takovému odhodlá.

Kromě vyváženosti navrhovaných opatření vidím na vládě ještě jednu pozitivní věc: Pětikoalice se dohodla. Za vládními opatřeními stojí tak různorodé strany, jako jsou Piráti a ODS. Z mého hlediska – klobouk dolů. Mnozí lidé to ale nedocení; budou v tom vidět nemístné kompromisy. Já mám proti Pirátům opravdu hodně vážných námitek, zejména na kulturní frontě. Nicméně oceňuji, že do vlády šli a tato opatření podpořili, protože nejsou tak hloupí, aby nevěděli, že voliči jim to v příštích volbách „spočítají“.

Problém naší – a nejen naší – politické scény je v tom, že chybí smysluplná komunikace mezi vládou a opozicí. Nelze očekávat, že by se vláda s opozicí na mnoha věcech shodla; strany jsou ostatně od toho, aby zastupovaly zájmy různých skupin obyvatelstva. Nicméně je určité minimum (které je ale velmi důležité), na němž by se vláda s opozicí shodnout měla. Jinak hrozí, že následující vláda zase zruší opatření vlády současné. Možná budu vypadat jako nekonzistentní, ale byl jsem proti zavedení daně ze superhrubé mzdy, ale když byla zavedena, byl jsem proti jejímu zrušení. Podobně jsem byl proti EET, ale pak jsem byl proti jejímu zrušení. Ne proto, že bych nahlédl, že tato (a jiná) opatření jsou vlastně dobrá, ale protože jejich zavádění a rušení vedlo k rozkolísání celého systému a bylo činěno tak jaksi natruc.

Křesťany nabádám, aby vstupovali do veřejného dění. Máme být solí země. A můžeme jí být. Sůl zabraňuje rozkladu. Naším úkolem je nejen přicházet s návrhy na řešení (pokud nám to dovolí dostatek odborníků v různých oborech), ale také vnášet do veřejné sféry určitou kulturu – slušnost, naslouchání druhému, navrhování smysluplných kompromisů, kde je to namístě, a odmítání kompromisů, kde to namístě není.

A všichni křesťané – i ti, kteří do veřejné sféry nikdy nevstoupí – jsou povoláni, aby se za tuto vládu modlili.